Z 11,1 milionu vybíráš 37 010 Kč měsíčně. V kupní síle roku 2007 je to ale jen 19 417 Kč.

Martin Kopáček — 21 let praxe v obchodování na finančních trzích. Publikováno 12. 9. 2026. Kategorie: Investování a osobní finance.

Celá tahle série stála na jednom modelu: 10 000 Kč měsíčně do indexu S&P 500 po dvacet let, výsledek 11 103 000 Kč. Dnes z toho portfolia poprvé bereme ven. Při klasickém pravidle 4 % to je 444 120 Kč ročně, tedy 37 010 Kč měsíčně. V kupní síle roku 2007, tedy v penězích, ve kterých ten člověk vydělával a spořil, to je 19 417 Kč.

Klíčové body

Portfolio 11 103 000 Kč odpovídá při české inflaci 2007–2026 (+90,6 % kumulativně) částce 5 825 000 Kč v cenách roku 2007.

Výběr 4 % ročně činí 37 010 Kč měsíčně nominálně a 19 417 Kč měsíčně v kupní síle roku 2007.

Pravidlo 4 % je v akademických simulacích počítané na 30 let. Podle Blanchettovy práce z roku 2014 měl pevný výběr 4 % úspěšnost 97,8 % na 20 let, 73,3 % na 30 let a 46,9 % na 40 let.

Muž, který v Česku dovršil 65 let, měl v roce 2023 před sebou v průměru 16,7 roku, žena 20,4 roku — tedy podstatně méně, než na kolik je pravidlo 4 % kalibrované.

Pružná pravidla výběru vycházejí v modelech výš než pevná částka: Vanguard uvádí u vyváženého portfolia na 30 let udržitelnou míru 5,8 % u dynamického výběru proti 4,6 % u pevné částky valorizované inflací.

O co jde

Celý průmysl kolem pravidelného investování mluví o tom, jak portfolio postavit. Skoro nikdo nemluví o tom, jak z něj potom brát. To je zvláštní, protože akumulace a čerpání jsou dvě úplně různé hry — mají opačné znaménko, opačné riziko a odměňují opačné chování.

Když spoříš, je propad trhu dárek. Nakupuješ levněji, a čím déle to trvá, tím líp. Ukázal jsem to v minulém dílu o pořadí výnosů: stejné roky v jiném pořadí daly střadateli jednou 3,9 milionu a jindy 19,6.

Když čerpáš, je tentýž propad rozsudek. Prodáváš, abys měl z čeho žít, a každá prodaná jednotka se ti už nikdy nevrátí do růstu. Tomu se nedá vyhnout výběrem lepšího fondu ani nižším poplatkem. Dá se tomu vyhnout jedině tím, jak nastavíš pravidla výběru — a tomu se dneska věnujeme.

Podrobný rozpočet, ze kterého celá série vychází, jsem publikoval v článku Deset tisíc měsíčně do indexu je 27,6 % čisté mzdy.

Přesná čísla

Portfolio z modelu: 11 103 000 Kč nominálně, což je 5 825 000 Kč v cenách roku 2007. Česká inflace 2007–2026 činila +90,6 % kumulativně, tedy 3,28 % ročně. Zdroj: Inflace-Česko.cz.

Výběr 4 % ročně: 444 120 Kč za rok, tedy 37 010 Kč měsíčně nominálně a 19 417 Kč měsíčně v kupní síle roku 2007.

Pokud by se ta částka nevalorizovala a inflace by běžela 2,0 % ročně (klouzavá roční míra inflace v ČR byla v srpnu 2026 2,0 %, meziroční růst cen 1,9 %, ČSÚ, 10. 9. 2026), mělo by 37 010 Kč po dvaceti letech kupní sílu 24 906 Kč. Udržet reálnou hodnotu by naopak vyžadovalo vybírat po dvaceti letech 54 995 Kč měsíčně.

Úspěšnost pevného výběru valorizovaného inflací, portfolio 40 % akcie / 60 % dluhopisy, Monte Carlo simulace: 3 % → 95,4 %, 4 % → 73,3 %, 5 % → 39,7 %, 6 % → 14,8 % na třicetiletém horizontu. Tatáž 4 % na dvacetiletém horizontu 97,8 %, na čtyřicetiletém 46,9 %. Zdroj: David Blanchett, Exploring the Retirement Consumption Puzzle, Journal of Financial Planning, květen 2014.

Reálné výdaje penzistů v témže výzkumu neklesaly ani nerostly podle inflace, ale klesaly v průměru o 0,96 % ročně mezi 60. a 90. rokem věku (t = −4,31). Blanchett tomu říká „retirement spending smile“ — pokles je mírnější na začátku a na konci penze, největší uprostřed.

Udržitelná míra výběru při 85% pravděpodobnosti úspěchu na 30 let, vyvážené portfolio: 4,6 % u pevné částky valorizované inflací proti 5,8 % u dynamického výběru se stropem +5 % a podlahou −2,5 %. U konzervativního portfolia 3,7 % proti 4,9 %, u agresivního 5,5 % proti 6,1 %. Zdroj: Vanguard, Sustainable spending rates in turbulent markets, březen 2021.

Model rozhodovacích pravidel se stropem a podlahou umožňoval počáteční výběr 5,2 až 5,6 % místo 4 %. Zdroj: Jonathan Guyton a William Klinger, Decision Rules and Maximum Initial Withdrawal Rates, Journal of Financial Planning, březen 2006.

Naděje dožití v Česku ve věku 65 let (rok 2023): muži 16,7 roku, ženy 20,4 roku. V Praze 17,4 a 21,1 roku (průměr 2022–2023), v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji pod 16 let u mužů a pod 20 let u žen. Zdroj: ČSÚ, Senioři v datech.

Co si z toho beru já

Za prvé: to číslo 19 417 Kč není argument proti indexu. Je to jenom poctivý překlad. Kdo dvacet let odkládal 10 000 Kč měsíčně, dostal zpátky zhruba trojnásobek reálné hodnoty toho, co vložil, a k tomu měsíční rentu, která v jeho původních penězích odpovídá dvojnásobku toho, co ukládal. To je dobrý výsledek. Index udělal svou práci — 6,92 % ročně nad českou inflací po poplatku fondu i po americké srážkové dani z dividend. Tohle je potřeba říct nahlas, protože jinak z celé série vyjde nesmysl, že nic nefunguje.

Za druhé: pravidlo 4 % není zákon, je to výsledek jednoho výpočtu na jednom horizontu. Blanchettova tabulka to ukazuje líp než jakýkoli komentář. Stejná 4 % mají na dvaceti letech úspěšnost 97,8 % a na čtyřiceti 46,9 %. To není rozdíl v opatrnosti, to je rozdíl mezi skoro jistotou a hodem mincí. A pravidlo o tom mlčí, protože v něm ten horizont není vidět.

Tady je pro nás v Česku důležitá věc, kterou jsem nikde v českém obsahu neviděl spočítanou: pravidlo 4 % je kalibrované na 30 let, ale Čech v 65 letech má statisticky před sebou 16,7 roku, Češka 20,4. Ne že by se nedalo žít dýl — samozřejmě dá, a proto se má počítat s rezervou. Ale znamená to, že typický český důchodce řeší v praxi horizont bližší dvaceti letům než čtyřiceti, a na dvaceti letech je stejné pravidlo výrazně bezpečnější. Kdo si mechanicky převezme americké „vybírej jen 3,5 %, ať to vydrží“, může se zbytečně uskrovňovat v jediných letech, kdy z toho ještě něco má.

Za třetí, a to je podle mě ta nejužitečnější věc v celé sérii: rozdíl mezi pevným a pružným výběrem je větší než rozdíl mezi dobrým a špatným fondem. Vanguard u vyváženého portfolia na 30 let uvádí 4,6 % u pevné valorizované částky a 5,8 % u dynamického výběru se stropem a podlahou. Na našem portfoliu 11 103 000 Kč to znamená 42 562 Kč měsíčně proti 53 665 Kč — rozdíl 11 103 Kč měsíčně při stejné pravděpodobnosti úspěchu a stejném portfoliu. Celý ten rozdíl vzniká z jedné jediné věci: že jsi ochotný v mizerném roce utáhnout opasek o pár procent.

Guyton s Klingerem došli ke stejnému závěru už v roce 2006 — s rozhodovacími pravidly vycházel počáteční výběr na 5,2 až 5,6 % místo 4 %. A Blanchettova data ukazují, že tu pružnost lidé stejně mají: reálné výdaje penzistů klesají zhruba o procento ročně samy od sebe, protože v sedmdesáti člověk necestuje jako v pětašedesáti. Model, který předpokládá, že budeš do smrti utrácet pořád stejně reálně, počítá nákladnější penzi, než jakou většina lidí opravdu žije.

Za čtvrté: poslední pětiletka před čerpáním se řídí jinak než prvních patnáct let. Když spoříš, chceš maximální expozici a propad je dárek. Když jsi pět let před výběry, propad je riziko, které nemáš čím dohnat. Prakticky to znamená dvě věci, o kterých se moc nemluví: mít několik let výdajů mimo trh, aby ses nemusel trefovat do prodeje v nejhorším možném roce, a snižovat riziko postupně, ne jedním velkým přesunem v den, kdy odejdeš do penze.

A jedna věc, kterou má index oproti aktivnímu přístupu jednoznačně lepší a v téhle sérii to musí zaznít: při splnění tříletého časového testu je příjem z prodeje cenných papírů osvobozený od české daně z příjmů, od 1. 1. 2025 s limitem 40 milionů Kč příjmu ročně na poplatníka (danovky.cz). U našeho portfolia to znamená, že fáze čerpání je daňově čistá. To je výhoda, kterou aktivní obchodování nemá a mít nebude. Nejsem daňový poradce a konkrétní situaci si nechte posoudit odborníkem, ale ten rozdíl je zásadní a bylo by nepoctivé ho zamlčet.

Sám obchoduju aktivně a nikdy jsem netvrdil, že je to pro každého. Naopak: studie brazilského trhu ukázala, že z lidí, kteří u denního obchodování vydrželi přes 300 dní, 97 % prodělalo, a ESMA uvádí 74–89 % ztrátových retailových účtů. Co ta čísla neměří: vstupem do nich je „člověk si založil účet a začal“, ne „člověk měl otestovanou metodu a řízení rizika“. Ale jako základní míra platí a kdo o ní mlčí, prodává vám něco jiného než informaci.

Čím tahle série končí: index funguje. Reálných 6,92 % ročně nad inflací, bez daně, bez rozhodování. Jenom se za to platí něčím jiným, než co je vidět v grafu — částkou, kterou si musíš odepřít teď, koncentrací, kterou nekontroluješ, pořadím let, které si nevybereš, a nakonec sérií rozhodnutí ve fázi čerpání, o kterých ti nikdo neřekl, že přijdou. Vědět to dopředu nic nezhoršuje. Jenom to mění rozdíl mezi plánem a nadějí.

Důležité upozornění

Všechny výpočty v tomto článku jsou modelové. Vycházejí ze skutečných historických dat, ale minulý vývoj nezaručuje nic o vývoji budoucím a konkrétní výsledek každého investora se bude lišit podle jeho dat, poplatků, daňové situace a chování.

Vše uvedené na tomto blogu je určeno pouze pro vzdělávací účely a není to investiční doporučení. Obchodování a investování na finančních trzích je spojeno s rizikem ztráty kapitálu, včetně ztráty celé investované částky.

O autorovi

Jmenuji se Martin Kopáček a na finančních trzích se pohybuji 21 let. Vedu obchodní komunitu Čtvereček, vydávám newsletter INSIDER: Pohled pod pokličku a pravidelně streamuju živé obchodování. Čísla v článcích počítám sám a vždycky k nim uvádím zdroj, ze kterého se dají ověřit.

Kam dál

Pokud chcete podobné rozbory pravidelně, přihlaste se k odběru,

Pokud vás zajímá, jak vypadá můj daytrading nebo moje práce s opcemi v praxi — včetně řízení pozic, které se obrátí proti nám — podívejte se na moje živé streamy a na komunitu Čtvereček, přístup k výsledkům máte denně po registraci ZDE (mailem pošlu přístupové údaje).

Časté otázky

Kolik si můžu měsíčně vybírat z portfolia 11 milionů korun?

Podle klasického pravidla 4 % to je 444 120 Kč ročně, tedy 37 010 Kč měsíčně v prvním roce, s valorizací o inflaci v dalších letech. Podle modelů s pružným výběrem (strop +5 %, podlaha −2,5 %) vychází u vyváženého portfolia na třicetiletém horizontu 5,8 %, tedy asi 53 665 Kč měsíčně, ale za cenu toho, že ve špatných letech výběr snížíte.

Platí pravidlo 4 % i v Česku?

Pravidlo vzniklo na amerických datech a na třicetiletém horizontu. V Česku je potřeba počítat s jinou inflací, jinou daní a hlavně s jiným horizontem — muž v 65 letech měl v roce 2023 podle ČSÚ před sebou v průměru 16,7 roku, žena 20,4 roku. Na dvacetiletém horizontu je pevný výběr 4 % podstatně bezpečnější než na třicetiletém (97,8 % proti 73,3 % podle Blanchetta).

Musím danit peníze, které si vyberu z indexového fondu?

Při splnění tříletého časového testu je příjem z prodeje cenných papírů osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, od 1. ledna 2025 s limitem 40 milionů Kč příjmu ročně na poplatníka. Dividendy vyplácené americkými firmami podléhají 15% srážkové dani už u zdroje. Konkrétní situaci si nechte posoudit daňovým poradcem.

Je lepší vybírat pevnou částku, nebo procento z portfolia?

Pevná částka valorizovaná inflací drží stabilní životní úroveň, ale vystavuje portfolio riziku, že ho v sérii špatných let vyčerpáte. Čisté procento z portfolia portfolio nikdy nevyčerpá, ale vaše příjmy kolísají stejně jako trh. Dynamický výběr se stropem a podlahou je kompromis a v modelech Vanguardu i Guytona s Klingerem vychází lépe než obě krajní varianty.

Jak dlouho musí portfolio vydržet, když jdu do důchodu v 65?

Statistický průměr v Česku je 16,7 roku u mužů a 20,4 roku u žen, ale plánovat se má na horizont delší, než je průměr — polovina lidí se ho totiž dožije. Rozumný kompromis pro české podmínky je počítat s 25 až 30 lety, ne se čtyřiceti.

Kdy mám začít snižovat riziko v portfoliu před čerpáním?

Neexistuje jedno datum, ale klíčové je posledních zhruba pět let před prvním výběrem. Do té doby je propad trhu pro střadatele výhoda, protože nakupuje levněji. Po zahájení výběrů je to ztráta, kterou nemá čím dohnat. Proto se riziko snižuje postupně a proto se drží několik let výdajů mimo trh — ne aby to víc vydělalo, ale aby vás nikdy nedonutila okolnost prodat v nejhorším roce.