„Pasivní investování do indexu“ má i stinné stránky, o kterých se nemluví: 10 000 Kč měsíčně do indexu je 27,6 % čisté mzdy.

Martin Kopáček — 21 let praxe v obchodování na finančních trzích. Publikováno 6. září 2026. Kategorie: Investování a osobní finance.

Klíčové body

• Pravidelná investice 10 000 Kč měsíčně představuje 27,6 % čisté mediánové mzdy v České republice. Medián hrubé mzdy činil ve 4. čtvrtletí 2025 podle ČSÚ 45 523 Kč, čistá mzda z něj vychází zhruba na 36 257 Kč.
• Žádná kalkulačka složeného úročení nepracuje s tím, kolik investovaná částka investora stojí na spotřebě. Ve výpočtu má tato položka hodnotu nula.
• Modelový výpočet za období 2007–2026 (10 000 Kč měsíčně do S&P 500, skutečné měsíční kurzy ČNB, 15% americká srážková daň z dividend, poplatek fondu 0,15 %, česká daň 0 % podle tříletého časového testu) končí na 11 103 000 Kč nominálně.
• Po očištění o českou inflaci, která za období činila 90,6 %, odpovídá výsledek 5 825 000 Kč v cenách roku 2007, tedy 3,07násobku reálné hodnoty vložených peněz.
• Čistý výnos investice činil 10,42 % ročně nominálně a 6,92 % ročně po odečtení české inflace.
• Při zachování stejných dvaceti let a pouhé změně jejich pořadí se výsledek pohybuje mezi 1,08násobkem a 5,43násobkem reálné hodnoty vkladů.

O co jde

Poslední roky se v obsahu o investování opakuje jedna věta v různých obměnách: dej peníze do indexu, dlouhodobě to dělá jedenáct procent ročně, v dobrých letech i dvacet, a za dvacet let máš vystaráno.

Ta věta je pravdivá. Spočítal jsem si ji a vychází. A přesto je na ní něco hluboce nepoctivého — ne v tom, co říká, ale v tom, co v ní chybí.

Vzal jsem nejběžnější možné zadání: dvacet let, 10 000 Kč měsíčně, S&P 500. Místo kalkulačky složeného úročení jsem do toho dosadil všechno, co se do ní nevejde — skutečné měsíční kurzy koruny k dolaru, českou inflaci, americkou srážkovou daň z dividend, poplatek fondu, český daňový režim.

A pak jsem se zeptal na to, na co se neptá nikdo: co ta desetitisícovka toho člověka během těch dvaceti let stála.

Přesná čísla

• Medián hrubé mzdy v ČR: 45 523 Kč (4. čtvrtletí 2025). Průměrná hrubá mzda ve 2. čtvrtletí 2026: 51 966 Kč. Zdroj: ČSÚ.
• Čistá mzda z mediánu při základní slevě na poplatníka: přibližně 36 257 Kč. Investice 10 000 Kč měsíčně odpovídá 27,6 % čistého příjmu. Na život zbývá 26 257 Kč měsíčně.
• Průměrná roční míra inflace v ČR 2007–2026: kumulativně +90,6 %, tedy 3,28 % ročně. Zdroj: Inflace-Česko.cz, data ČSÚ.
• Vloženo za 20 let: 2 400 000 Kč nominálně. V reálné hodnotě cen roku 2007 to odpovídá jen 1 898 000 Kč.
• Hrubý celkový výnos indexu S&P 500 za období: 10,90 % ročně. Po odečtení poplatku fondu a srážkové daně z dividend: 10,42 % ročně. Po odečtení české inflace: 6,92 % ročně. Zdroj: slickcharts, data k 4. září 2026.
• Kurz USD/CZK: leden 2007 21,42 Kč, srpen 2026 20,86 Kč. Kurzový vliv na celkový výsledek: +3,7 %. Zdroj: měsíční průměry ČNB.
• Daň z prodeje po dvaceti letech držby: 0 %. Tříletý časový test; limit 40 milionů Kč platil pouze pro rok 2025 a od 1. ledna 2026 byl zrušen. Zdroj: KPMG.
• Výsledek po dvaceti letech: 11 103 000 Kč nominálně, 5 825 000 Kč v kupní síle roku 2007, tedy 3,07násobek reálné hodnoty vkladů.
• Stejných dvacet let v jiném pořadí (při fixním kurzu, aby byl efekt izolovaný): nejhorší roky napřed 5,43×, skutečné pořadí 2,94×, nejlepší roky napřed 1,08×.
• Dividendový výnos S&P 500 v srpnu 2026: 1,05 %, historicky nejnižší hodnota. Zdroj: GuruFocus.

Ta desetitisícovka má v každém výpočtu cenu nula

Tohle je jádro celého článku a všechno ostatní k němu jenom dodává čísla.

Každá kalkulačka složeného úročení se ptá na tři věci: kolik měsíčně, na kolik let, při jakém výnosu. Nikdy se neptá, co ta částka toho člověka stojí.

Pro člověka s mediánovou mzdou je 10 000 Kč měsíčně 27,6 % čistého příjmu. To není spoření. To je čtvrtina života na dvacet let dopředu. Není to položka, kterou nepocítí — je to rozhodnutí, které mění, kde bydlí, kam jezdí a co si můžou dovolit děti.

A ve výpočtu má hodnotu přesně nula. Nikde se neobjeví, s ničím se nesrovnává, do žádného výnosu se nepromítne. Kalkulačka vám ukáže graf, jak křivka roste, a ani jedním pixelem nenaznačí, že těch dvacet let někdo někde odžil bez těch peněz.

Přitom je to ta nejdražší položka celého plánu.

Ten výsledek — 5,8 milionu v dnešní kupní síle — je dobrý. Nebudu předstírat, že není. Ale byl zaplacený dvaceti lety, ve kterých ten člověk z těch peněz neměl vůbec nic a ještě musel mít práci, aby je vůbec měl z čeho posílat.

To je celý ten obchod: kupujete si budoucnost za přítomnost. Může to být dobrý obchod. Ale je to obchod, ne dárek, a nikdo ho tak nikdy neprezentuje. Prezentuje se to jako volné peníze, které vám naskakují, protože jste byli chytří.

A druhá strana toho obchodu — ten hypotetický výsledek na konci — není zdaleka tak jistá, jak ta věta o jedenácti procentech naznačuje. Přesně proto, co následuje.

Číslu 11 % říkají čtyři různá čísla

Když někdo řekne „index dělá jedenáct procent“, může myslet čtyři různé věci.

10,90 % je hrubý výnos indexu. To číslo se cituje. Neexistuje způsob, jak ho dostat — nikdo neinvestuje do indexu, investuje do fondu, který ho kopíruje.

10,42 % zbude po poplatku fondu a po americké srážkové dani z dividend. Ta srážka se odehrává uvnitř fondu, nikde ji neuvidíte a v žádném přehledu vám ji nikdo nevyčíslí.

6,92 % zbude po české inflaci. A to je jediné číslo, které něco znamená, protože jenom ono odpovídá na otázku, o kolik si toho budete moci koupit víc.

Cesta z 10,90 na 6,92 je propad o 37 % výnosu. Nikoli o čtyři procentní body — o víc než třetinu celého efektu.

Čtvrté číslo žádné jedno číslo není. Je to rozpětí 1,08× až 5,43×.

Pořadí let rozhoduje víc než průměr

Vzal jsem těch dvacet let, nechal jim jejich vlastní výnosy, nesáhl na průměr ani na jedno číslo, a jenom jsem změnil, v jakém pořadí přišly.

Kdyby nejhorší roky přišly na začátku, ten člověk skončí na 5,43násobku reálné hodnoty vkladů. Dává to smysl: když každý měsíc nakupujete, propad na začátku znamená, že roky kupujete levně.

Ve skutečném pořadí, jaké svět opravdu měl, skončí na 2,94×.

A kdyby nejlepší roky přišly napřed, skončí na 1,08×. Dvacet let, každý měsíc čtvrtina výplaty, a reálně je zpátky tam, odkud vyšel.

Jsou to ty samé roky, ten samý průměrný výnos, ta samá disciplína. Rozdíl je pouze v pořadí — a pořadí si nikdo nevybírá. To je ta „hypotetičnost“ toho výsledku, za který se dvacet let platí předem.

Co ten člověk ve skutečnosti má, když se to zlomí

Občas se říká, že zaměstnanec má jistotu příjmu. To není přesné a stojí za to si to spočítat, protože právě tady je ten plán nejzranitelnější.

Zaměstnanec nemá pojištěný příjem. Má konečný doběh. Standardní výpovědní doba jsou dva měsíce a běží ode dne doručení výpovědi. K tomu odstupné, ale jen při organizačních důvodech — jeden až tři platy podle odpracované doby. Pak podpora v nezaměstnanosti, pět, osm nebo jedenáct měsíců podle věku, klesající procento původního výdělku, a odstupné její výplatu navíc odsouvá.

Sečteno je to řádově sedm až šestnáct měsíců klesajícího příjmu. Není to nic, ale není to jistota. Je to lhůta.

A po celou tu dobu ta desetitisícovka nikam neodchází. Naopak — první věc, kterou člověk bez příjmu zastaví, je právě ona. Ten plán se tedy zlomí přesně v okamžiku, kdy ho ten člověk nejvíc potřebuje, a rozbije se mu nejen tok peněz, ale i těch dvacet let, na kterých celý výpočet stál.

To samé platí pro nemoc, rozvod, péči o rodiče. Plán, který má jeden jediný vstup a předpokládá, že poteče dvacet let bez přerušení, je na tyhle věci úplně nepřipravený.

Kde je podle mě skutečné riziko

Nemyslím si, že by indexové investování bylo past. Čísla to neříkají a tvrdit to by ode mě bylo nepoctivé — 6,92 % ročně nad inflací, bez daně, za období zahrnující rok 2008, je slušný výsledek.

Za problém považuju něco jiného: spoléhat se na jediný odložený nárok.

Jeden plán, jeden pokus, žádný průběžný užitek a výsledek určený roky, které si ten člověk nevybral. Nejde o výnos. Jde o strukturu — o to, že celá konstrukce má jediný bod selhání a ten bod je jeho vlastní pracovní schopnost.

Podle mě je rozumnější mít druhý zdroj. Jakýkoli. Nemusí to být obchodování — může to být vlastní činnost vedle zaměstnání, pronájem, honoráře, cokoli, co produkuje peníze teď a nezávisí na tom prvním. Dva nezávislé zdroje se nezhroutí naráz. A co je důležitější: druhý zdroj vám dovolí ten první plán nepřerušit, i když se něco pokazí.

Poznámka sám k sobě

Byl bych nepoctivý, kdybych tohle napsal a neřekl, odkud to píšu.

Já z obchodování žiju a průběžně si z něj vybírám, takže mám přesně tu pozici, kterou popisuju jako výhodnější. Jenže dostat se do ní trvalo roky a nedá se to koupit. Když někdo slyší „jedenadvacet let na trzích“, často si dosadí, že tedy musí jít o nepřetržité skládání úroku od prvního dne. Tak to nefunguje. Značná část těch let bylo učení, a peníze, ze kterých žijete, se logicky neskládají — vyberete je.

Zároveň nechci mávat statistikou způsobem, který sám kritizuju o pár odstavců výš. Nejcitovanější číslo v tomhle oboru pochází ze studie brazilského trhu, která sledovala 19 646 lidí od jejich prvního obchodu: z těch, kdo vydrželi přes 300 dní, 97 % prodělalo, a autoři nenašli žádný důkaz o efektu učení (Chague, De-Losso, Giovannetti). Evropský regulátor ESMA u rozdílových smluv dlouhodobě uvádí 74–89 % ztrátových retailových účtů.

Ta čísla jsou pravdivá a beru je vážně. Ale je poctivé říct i to, co neměří: vstupem do statistiky je „člověk si založil účet a začal obchodovat“, ne „člověk měl otestovanou metodu a řídil riziko“. Je v ní každý, kdo viděl video, poslal peníze a začal sázet. To, co ta čísla spolehlivě ukazují, je jak dopadá rozhodnutí začít obchodovat naslepo — a ono dopadá špatně.

Co neukazují, je úspěšnost někoho, kdo přišel s hotovou ověřenou metodou a dodržoval ji. Nikdo takové číslo nepublikoval. A ta neznalost platí oběma směry: neopravňuje mě tvrdit, že s přípravou to vychází, protože to nikdo neprokázal.

Takže to napíšu opatrně a myslím to vážně: obojí něco stojí. Za dvacetiletý růst platíte dvaceti lety, kdy z toho nic nemáte. Za průběžný příjem platíte tím, že se vám kapitál neskládá, a rizikem, že to nebude fungovat. Nikdo vám ani jednu z těch cen neodpustí.

Zlé je jenom mít jednu jedinou cestu, platit za ni čtvrtinu výplaty a nevědět, že se platí předem.

Důležité upozornění

Vše uvedené na tomto blogu je určeno pouze pro vzdělávací účely a není to investiční doporučení. Investování i obchodování na finančních trzích je spojeno s rizikem ztráty vloženého kapitálu, včetně ztráty celé investované částky.

Uvedené výpočty jsou modelové. Roční výnosy indexu jsem rozpočítal rovnoměrně do měsíců, takže model nezachycuje pohyby uvnitř roku — u pravidelných nákupů to výsledek mírně podhodnocuje. Čistou mzdu počítám zjednodušeně se základní slevou na poplatníka, bez dalších slev a odpočtů; skutečná čistá mzda se u konkrétního člověka liší. Nároky při skončení pracovního poměru se odvíjejí od důvodu výpovědi a odpracované doby a neplatí automaticky. Hodnota za rok 2026 je neúplná, k 4. září. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích a žádná část tohoto textu nepředpovídá, jak dopadne příštích dvacet let.

O autorovi

Jmenuju se Martin Kopáček a na finančních trzích obchoduju 21 let. Vedu živé streamy, píšu newsletter INSIDER: Pohled pod pokličku a provozuju obchodní komunitu Čtvereček. Zaměřuju se na daytrading a na práci s opcemi — včetně řízení pozic, které se obrátí proti nám. Články na tomhle blogu píšu z primárních zdrojů a čísla si ověřuju z více nezávislých zdrojů. Když se zdroje neshodnou nebo když výpočet vyjde proti tomu, co jsem si myslel, napíšu to.

Kam dál

Pokud chcete podobné rozbory pravidelně, přihlaste se k odběru,

Pokud vás zajímá, jak vypadá můj daytrading nebo moje práce s opcemi v praxi — včetně řízení pozic, které se obrátí proti nám — podívejte se na moje živé streamy a na komunitu Čtvereček, přístup k výsledkům máte denně po registraci ZDE (mailem pošlu přístupové údaje).

Časté otázky

Kolik reálně vydělá pravidelná investice 10 000 Kč měsíčně do S&P 500 za 20 let?

V modelu za období 2007–2026 vychází 11 103 000 Kč nominálně z celkem 2 400 000 Kč vložených. Po očištění o českou inflaci to odpovídá 5 825 000 Kč v cenách roku 2007, tedy zhruba trojnásobku reálné hodnoty vložených peněz. Čistý výnos činil 10,42 % ročně nominálně a 6,92 % ročně reálně.

Kolik je skutečný výnos S&P 500 po inflaci a poplatcích?

Za období 2007–2026 to bylo 6,92 % ročně po odečtení české inflace, poplatku fondu a americké srážkové daně z dividend. Hrubý výnos indexu, který se běžně uvádí, činil 10,90 % ročně. Rozdíl mezi tím, co se cituje, a tím, co zbude, je víc než třetina.

Kolik z výplaty ukrojí pravidelná investice 10 000 Kč měsíčně?

Při mediánové mzdě 45 523 Kč hrubého vychází čistá mzda zhruba na 36 257 Kč. Investice 10 000 Kč měsíčně tedy představuje 27,6 % čistého příjmu a na život zbývá 26 257 Kč měsíčně. Tuto položku žádná kalkulačka složeného úročení do výpočtu nezahrnuje.

Proč mi vyšlo míň, než ukazovala kalkulačka složeného úročení?

Nejčastěji ze čtyř důvodů: kalkulačka počítá s hrubým výnosem indexu, nezná poplatek fondu, nezná srážkovou daň z dividend a hlavně nepracuje s inflací. K tomu se přidává pořadí let — kalkulačka počítá s konstantním výnosem, ale skutečné výsledky se podle pořadí dobrých a špatných let liší až pětinásobně.

Co se stane s dlouhodobým investičním plánem, když přijdu o práci?

Přeruší se, protože pravidelná platba je první věc, kterou člověk bez příjmu zastaví. Výpovědní doba jsou standardně dva měsíce, odstupné náleží jen při organizačních důvodech a podpora v nezaměstnanosti se vyplácí pět až jedenáct měsíců podle věku. Zaměstnanec tedy nemá pojištěný příjem, ale konečnou lhůtu — a plán postavený na dvaceti letech nepřerušených plateb s touhle možností nepočítá.

Dá se žít z dividend z indexového ETF?

Při současném stavu prakticky ne. Dividendový výnos S&P 500 činil v srpnu 2026 asi 1,05 %, což je historicky nejnižší hodnota. Portfolio vybudované dvaceti lety spoření po 10 000 Kč měsíčně by při tomto výnosu vyplácelo řádově jednotky tisíc korun měsíčně po zdanění.