Na 10 000 měsíčně „do investice“ má rozpočtově 60 % českých domácností. Bezpečně si to může dovolit jen 23 %

Martin Kopáček — 21 let praxe v obchodování na finančních trzích. Publikováno 7. 9. 2026. Kategorie: Investování a osobní finance.

Odpověď rovnou, ať ji nemusíte hledat: radu „ukládej si 10 000 Kč měsíčně“ může dnes bez rizika využít zhruba čtvrtina českých domácností. Na papíře jich na to má šest z deseti — po odečtení běžné spotřeby jim 10 000 Kč zbývá. Jenže rezervu, kterou samo Ministerstvo financí staví PŘED investování, má hotovou jen 23 % z nich. Zbytku ta rada říká, ať přeskočí krok, který ho má chránit.

Zbytek článku je o tom, jak jsem se k těm dvěma číslům dostal a proč se tak liší.

Klíčové body

• Po odečtení průměrných spotřebních výdajů zbývá 10 000 Kč měsíčně domácnostem od pátého příjmového decilu výš, tedy 60 % domácností. Jde o horní odhad, protože spotřební výdaje nezahrnují splátky hypoték a úvěrů.
• Zlom leží přesně uprostřed rozdělení: čtvrtému decilu zbývá 9 902 Kč měsíčně, pátému 11 251 Kč. Mediánová domácnost je na hraně, ne v komfortu.
• Rezervu na více než půl roku bez hlavního příjmu má podle měření Ministerstva financí ČR 23 % domácností. Déle než tři měsíce vydrží 48 %.
• Ministerstvo financí doporučuje vytvořit rezervu ve výši tří, lépe šesti měsíčních příjmů dřív, než domácnost začne s dlouhodobými cíli.
• Neočekávaný výdaj 16 800 Kč si podle šetření ČSÚ nemůže dovolit 18,7 % osob. Z domácností, které si netvoří rezervu vůbec, uvádí 80 % jako důvod nízké příjmy.

O co jde

Model z předchozího článku říká, že 10 000 Kč měsíčně do amerického indexu vyrobí za dvacet let 11,1 milionu korun nominálně a 5,8 milionu v kupní síle roku 2007. Čísla sedí. Chybí u nich ale jedna věc, kterou nikdo nedopočítá: pro koho ten výpočet vůbec platí.

Tenhle text je první díl série o tom, co v tom čísle není vidět, a začíná otázkou, na kterou se dá odpovědět tvrdými daty. Kolik procent českých domácností si tu částku může odložit?

Jak jsem to spočítal

Postup je jednoduchý a dá se zopakovat.

Vzal jsem čisté peněžní příjmy domácností podle decilů ze šetření Životní podmínky (EU-SILC) ČSÚ za rok 2025, kde jsou příjmy za kalendářní rok 2024. Ke každému decilu jsem přiřadil jeho průměrný počet členů domácnosti a spotřební výdaje odpovídající příjmové skupiny ze Statistiky rodinných účtů ČSÚ za rok 2025. Rozdíl je to, co domácnosti po běžné spotřebě zbývá.

Výsledek po decilech, čistý příjem domácnosti měsíčně minus spotřební výdaje domácnosti měsíčně:

• 1. decil: 34 532 Kč příjem, 44 872 Kč výdaje, tedy −10 340 Kč
  2. decil: 47 568 Kč příjem, 41 076 Kč výdaje, zbývá 6 492 Kč
  3. decil: 47 448 Kč příjem, 41 070 Kč výdaje, zbývá 6 378 Kč
  4. decil: 44 666 Kč příjem, 34 764 Kč výdaje, zbývá 9 902 Kč
  5. decil: 48 413 Kč příjem, 37 162 Kč výdaje, zbývá 11 251 Kč
  6. decil: 49 232 Kč příjem, 34 905 Kč výdaje, zbývá 14 327 Kč
  7. decil: 54 572 Kč příjem, 40 810 Kč výdaje, zbývá 13 762 Kč
  8. decil: 64 634 Kč příjem, 42 426 Kč výdaje, zbývá 22 208 Kč
  9. decil: 69 933 Kč příjem, 50 692 Kč výdaje, zbývá 19 241 Kč
  10. decil: 99 543 Kč příjem, 46 108 Kč výdaje, zbývá 53 435 Kč

Hranici 10 000 Kč překonává pátý decil a všechny nad ním. To je 60 % domácností — a tohle číslo je horní strop, ne odhad reality. Důvody uvádím níž.

Proč 60 % a 23 % nejsou totéž

Kdyby šest z deseti českých domácností mělo každý měsíc deset tisíc navíc, nemohlo by zároveň platit, že 18,7 % osob si nemůže dovolit neočekávaný výdaj 16 800 Kč a že 52 % domácností nevydrží bez hlavního příjmu déle než tři měsíce. Ta dvě čísla si odporují a to je celá pointa článku.

Rozdíl mezi nimi má tři vrstvy.

První: spotřební výdaje nejsou všechny výdaje. Statistika rodinných účtů měří spotřebu — jídlo, bydlení, energie, dopravu, zdraví. Nezahrnuje splátky hypoték a úvěrů, pořízení bydlení ani rekonstrukce. Hypotéku nebo půjčku na byt má přitom 17,4 % českých domácností a u těch mizí většina spočítaného přebytku na jediné položce.

Druhá: mít peníze a mít je volné je totéž jen v tabulce. Investice na dvacet let předpokládá, že do ní nebudete sahat. Ministerstvo financí proto radí nejdřív odložit tři, lépe šest měsíčních příjmů na dostupný účet a teprve pak řešit dlouhodobé cíle. Kdo tenhle krok nemá hotový, ten při první nemoci, výpovědi nebo rozbité pračce svoji investici rozprodá — a s velkou pravděpodobností přesně tehdy, kdy trh zrovna padá.

Třetí: to, co lidé opravdu dělají, je měřitelné. Podle měření Ministerstva financí by výpadek hlavního příjmu ustálo déle než půl roku 23 % domácností, déle než tři měsíce 48 %, a 6 % by nepokrylo náklady ani jeden týden. V roce 2020 to poslední číslo byla 3 %, takže se skupina bez jakéhokoli polštáře za pět let zdvojnásobila.

Když tedy někdo řekne „ukládej si 10 000 měsíčně“, mluví k 60 % domácností rozpočtově a ke 23 % domácností bezpečně. Zbývajícím zhruba 37 % říká, ať investují dřív, než mají z čeho přežít výpadek příjmu.

Ještě jedna věc mě na těch datech zaujala. Nejsilnější číslo z celého měření Ministerstva financí je 80 %: tolik domácností, které si netvoří rezervu vůbec, uvádí jako důvod nízké příjmy nebo nedostatek prostředků po zaplacení nezbytných výdajů. Ne lenost, ne chybějící znalosti. Rozpočtové omezení. To se lepším obsahem o investování nespraví.

Co vyjde, když odložíte míň

Tohle se skoro nikdy nedopočítá, přitom je to pro většinu lidí ta praktická otázka. Model je lineární, takže stačí přeškálovat.

• 10 000 Kč měsíčně: 11 103 000 Kč nominálně, 5 825 000 Kč v kupní síle roku 2007
• 5 000 Kč měsíčně: 5 551 500 Kč nominálně, 2 912 500 Kč v cenách 2007
• 3 000 Kč měsíčně: 3 330 900 Kč nominálně, 1 747 500 Kč v cenách 2007

Násobek zůstává stejný — přibližně trojnásobek reálné hodnoty vkladů. Mění se jen hromada, ze které se násobí. Tři tisíce měsíčně tedy fungují úplně stejně dobře jako deset, jen v odpovídajícím měřítku. A na tři tisíce dosáhne podstatně víc lidí než na deset.

Co dlužím druhé straně

Ten index svou práci odvedl a nemá smysl to zamlčovat. Reálných 6,92 % ročně nad českou inflací, po americké srážkové dani z dividend, po poplatku fondu a při nulové české dani díky časovému testu, je výsledek, jaký většina aktivních přístupů dvacet let po sobě nedodá. Trojnásobná reálná hodnota vkladů je skutečná, ne optický klam.

Tenhle článek netvrdí, že index nefunguje. Tvrdí, že se částka 10 000 Kč měsíčně v modelových příkladech používá, jako by byla neutrální a pro každého, a data ukazují, že neutrální není. Sám žádnou lepší garantovanou cestu nenabízím a v téhle sérii ji nabízet nebudu.

Když už zmiňuji, že obchoduji aktivně, patří k tomu i základní míra. Studie brazilského akciového trhu zjistila, že z těch, kdo u denního obchodování vydrželi přes 300 dní, 97 % prodělalo, a nenašla průkazný efekt učení. ESMA uvádí u retailových CFD účtů 74 až 89 % ztrátových. Ta čísla ale neměří jedno: vstupem do statistiky je „člověk si založil účet a začal“, ne „člověk měl otestovanou metodu a řízení rizika“.

Důležité upozornění

Vše uvedené na tomto blogu je určeno pouze pro vzdělávací účely a není to investiční doporučení. Obchodování a investování na finančních trzích s sebou nese riziko ztráty vloženého kapitálu, včetně možnosti ztráty celé investované částky.

K metodice, ať je jasné, co číslo 60 % unese a co ne:

• Příjmy jsou za kalendářní rok 2024, výdaje za rok 2025. Reálné příjmy mezitím vzrostly, takže bez indexace jde o konzervativní odhad příjmové strany. Kdybych příjmy navýšil o růst mezd v roce 2025, posunula by se hranice o jeden decil na 70 %.
• Spotřební výdaje nezahrnují splátky úvěrů, pořízení bydlení ani rekonstrukce. Tím se 60 % posouvá směrem dolů, a nevím o kolik.
• První decil vychází v mínusu 10 340 Kč měsíčně, což je nemožné. Ukazuje to hranici metody: párují se tu dvě různá výběrová šetření (11 300 domácností u EU-SILC, přes 3 000 u rodinných účtů) a u krajních skupin to přestává sedět. Neupravoval jsem to, protože bych tím schoval, jak přesný ten výpočet doopravdy je.
• Číslo 52 % je můj dopočet z kategorií zveřejněných Ministerstvem financí (25 % vydrží více než tři měsíce plus 23 % přes půl roku dává 48 %), ne jeho publikovaný údaj. Ukazatel „vydrží přes půl roku bez hlavního příjmu“ také není totožný s „má naspořeno šest měsíčních příjmů“, je to jen nejbližší dostupná míra.
• ČSÚ od referenčního roku 2026 dočasně nezveřejňuje medián ani decily mezd, protože mu skončil datový zdroj a nový teprve najíždí. Mzdové rozdělení, se kterým se dnes pracuje, je z konce roku 2025.

Modelové výpočty vycházejí z historických dat a historická výkonnost není příslibem budoucích výsledků.

O autorovi

Jmenuji se Martin Kopáček a obchoduji na finančních trzích jednadvacet let. Vedu obchodní komunitu Čtvereček, píšu newsletter INSIDER: Pohled pod pokličku a pravidelně streamuji živé obchodování. Většinu času trávím u index futures a opcí, ne u dlouhodobých portfolií — a právě proto mě zajímá, co se v číslech o dlouhodobém investování běžně nezobrazuje.

Kam dál

Pokud chcete podobné rozbory pravidelně, přihlaste se k odběru,

Pokud vás zajímá, jak vypadá můj daytrading nebo moje práce s opcemi v praxi — včetně řízení pozic, které se obrátí proti nám — podívejte se na moje živé streamy a na komunitu Čtvereček, přístup k výsledkům máte denně po registraci ZDE (mailem pošlu přístupové údaje).

Časté otázky

Kolik procent českých domácností si může dovolit investovat 10 000 Kč měsíčně?

Rozpočtově 60 %. Po odečtení průměrných spotřebních výdajů zbývá 10 000 Kč měsíčně domácnostem od pátého příjmového decilu výš. Bezpečně, tedy s dokončenou finanční rezervou, kterou Ministerstvo financí staví před investování, je to zhruba 23 %. Rozdíl tvoří domácnosti, kterým peníze na papíře zbývají, ale nemají z čeho přežít výpadek příjmu.

Kolik mám mít v rezervě, než začnu investovat?

Ministerstvo financí ČR doporučuje nejprve tři, lépe šest měsíčních příjmů na spořicím účtu bez výpovědní doby, a teprve potom dlouhodobé cíle. Bez téhle rezervy hrozí, že budete muset investici rozprodat v nejméně vhodný okamžik — obvykle přesně tehdy, kdy trh padá.

Co vyjde, když investuji jen 3 000 Kč měsíčně místo 10 000?

Ve stejném dvacetiletém modelu 3 330 900 Kč nominálně, tedy 1 747 500 Kč v kupní síle roku 2007. Násobek zůstává stejný, přibližně trojnásobek reálné hodnoty vkladů. Mění se jen absolutní částka, ne to, jestli to funguje.

Kolik zbývá průměrné české domácnosti po zaplacení běžných výdajů?

Podle výpočtu z dat ČSÚ zbývá mediánové domácnosti (pátý decil) 11 251 Kč měsíčně po odečtení spotřebních výdajů. Čtvrtému decilu 9 902 Kč. Tyto částky ale nezahrnují splátky hypoték a úvěrů, které má 17,4 % domácností, takže reálný zůstatek je nižší.

Kolik Čechů nemá žádnou finanční rezervu?

Podle měření Ministerstva financí ČR by 6 % domácností nepokrylo náklady bez hlavního příjmu ani jeden týden, v roce 2020 to byla 3 %. Neočekávaný výdaj 16 800 Kč si podle šetření ČSÚ nemůže dovolit 18,7 % osob.

Znamená to, že investovat do indexu nemá smysl?

Ne. Model dává reálných 6,92 % ročně nad českou inflací po daních i poplatcích, což je dobrý výsledek. Článek zpochybňuje částku, ne nástroj. Menší částka funguje ve stejném poměru a začít pozdě je pořád lepší než nezačít.