Jak jsem se dostal k tradingu?

5.4. 2015Martin Kopacek

Krásné velikonoce vám všem,

a gratuluju těm, kteří jste vyrazili do dalších opčních obchodů – hodně z vás mi posílá reporty. Vaše výsledky jsou moc prima!

Jak jsem psal, rozhodl jsem se vyrazit za sluncem.
Peníze je fajn vydělávat, ale ještě lepší je peníze pořádně užívat 🙂

Takže dnes to bude takové odlehčené téma – přiblížím vám moji cestu na burzu.

moře, pláž, slunce … uděláme si prázdniny

Mám obrovskou radost, jak jedou absolventi mých konzultací – a moc se těším, že dalším z vás pomůžeme nastartovat cestu k ziskům na online kurzu a na workshopu.

Píšete mi spousty nápadů a dotazů, takže obsah kurzu stále doplňuji a vylepšuji, aby byl kurz i pro naprosté začátečníky.
Například budete mít ke kurzu zdarma sérii pěti videí o naprostých základech burzy. Vše rozebírat pěkně postupně, od začátku, krok po kroku. Už se na to těším 🙂

—

Hodně se ptáte na to, jestli je obchodování opcí právě pro vás vhodné.
Jak dlouho trvá, než přijdou první zisky?
Jaké cesty vedou k cíli, k zisku a ke skutečné finanční svobodě?
Jak jsem se k tradingu dostal já?

V dnešním článku vám popíšu moji cestu k tradingu.

Uvidíte, že se naše cesty budou v mnohém podobat 🙂

Takže jak to všechno začalo?

O burzu a o trading jsem se začal zajímat někdy kolem roku 2003. V té době jsem měl o obchodování na burze pouze všeobecné povědomí – nemám ekonomické vzdělání ani nepocházím z podnikatelské rodiny.

Narazil jsem na internetu na zprávy, které se burzy týkaly. Zaujalo mne, že na burze se dá vlastně podnikat velmi snadno – kliknutím myši.
Žádné faktury, žádní zaměstnanci, žádní zákazníci, žádná reklama… to bylo moc přitažlivé.
A samozřejmě se mi moc líbila vize zisků a finanční svobody.
Burza mne zaujala a já začal shánět podrobné informace.

V té době jsem byl zaměstnanec s průměrným platem, s manželkou a jedním dítětem.
Do začátku jsem neměl žádné velké peníze.
Jedna rada na začátek: To, že nemáte zatím kapitál, to vůbec není podstatné – nejprve je potřeba získat správné postupy pro vaše obchodování.
A pak se vždy objeví cesta, jak si potřebný kapitál nastřádat. Vím to z vlastní zkušenosti.
Neřešte kapitál, neřešte daně – dokud neumíte vydělávat na demu.

Ale zpět k mé cestě k tradingu.

Pokračoval jsem v hledání informací. Našel jsem weby s nabídkami kurzů, školení a seminářů. Prošel jsem mnoha kurzy a školeními, což mi umožnilo rychlé zvládnutí toho, co bych sám musel lovit na internetu a v knihách roky.
Nelituji ani koruny, kterou jsem za vzdělání vydal, v každém kurzu nebo semináři jsem si našel něco, co mi bylo k užitku.
Za vzdělání se prostě platí – aspoň ve světě to je naprosto běžné.
Zastávám názor, že kvalitní není levné.
Prostě za kvalitu se platí, zejména za informace, kterými lze totálně změnit vlastní život.

Začal jsem zkoušet na demu intradenní obchodování.
Po pár měsících na demu jsem s pár kamarády, které jsem potkal na webu nebo na různých kurzech, začal obchodovat živě. A tehdy jsem zjistil, že na intradenní obchodování nemám čas ani povahu – byl jsem pořád zaměstnanec s pevnou pracovní dobou. A nechtěl jsem moc riskovat.
Slepé uličky se prostě vyskytnou a každý musí sám zjistit, co mu na burze „sedí“.
Neoslovilo mne intradenní obchodování, ani forex.
Je to časově velmi náročné.
A já, jako zaměstnanec, jsem potřebný čas neměl.

Našel jsem opce, nebo spíš opce našly mne 🙂

Najednou to šlo podstatně lépe, protože jsem už nepotřeboval tolik času.
Rok 2005 byl pro mne rokem objevení všech výhod opcí.
Začalo mi perfektně do sebe zapadat to, co jsem se dosud naučil.
Začalo se dařit.
Peníze jsem investoval do dalšího vzdělávání – velmi se to vyplatilo.
Našel jsem kvalitní lektory, měl jsem také štěstí na velmi schopné lidi kolem sebe. Zúčastňoval jsem se různých setkání traderů, pak jsem sám akce a srazy pořádal.
Vyhledával jsem zejména zkušenější kolegy, kteří mne posouvali víc a víc kupředu.

A přišel pád finančních trhů – rok 2008.
V roce 2008 jsem propad na burzách díky mému velmi konzervativnímu obchodování prožil s přijatelnou ztrátou. Včas jsem uzavřel pozice a čekal na zklidnění trhů.
Prostě já nerad riskuju, a to mi velmi pomáhá včas vystoupit z obchodu, který jde proti mně.
Hazardéři, kteří vydělávali stovky procent ročně v riskantních obchodech, končili neslavně. Já se držel své opatrné strategie, a naučil jsem se chápat vliv fundamentů.
Fundamenty mi doslova zachránily účet 🙂
Rok 2008 byl výbornou školou. Pochopil jsem, že mechanické strategie jsou prima, ale ještě lepší je doplnit je o znalost fundamentů a o obyčejný selský rozum.

Pak přišla ta skutečná finanční svoboda a nezávislost

V roce 2009 jsem si už opcemi slušně přivydělával a zvětšoval jsem postupně obchodní účet. Zisky jsem neutrácel jsem, a můj obchodní účet příjemně rostl.
Z platu ze zaměstnání jsem šetřil, abych mohl obchodovat s větším počtem pozic.

S kolegy burzovními obchodníky jsme v roce 2009 založili firmu na dovoz drahých kovů z USA, která se velmi dobře rozjela a stala se dalším zdrojem příjmu.

Stříbro je můj „penzijní fond“. Drahé kovy vozíme z USA do EU

Zaměstnání jsem postupně omezoval, zkracoval jsem si úvazek a pomalu jsem zaměstnavatele připravoval na to, že si za mne bude muset najít náhradu.

Od roku 2010 se již zcela věnuji našim firmám, žiju svobodný život bez šéfů a bez povinností.
Dělám jen to, co chci. A kdy chci, jak chci. Je to prima 🙂
Burza se pro mne stala naprostou prioritou, trading je skvělou součástí mého života a úžasným zdrojem příjmů.

Od roku 2011 jsem začal předávat moje opční know-how, které jsem za ty roky získal.
Zpočátku jen pár kolegům a přátelům. O opční trading ale projevilo zájem čím dál více klientů našich firem, takže jsem začal pořádat tradingové konzultace, čili individuální celodenní školení. Řada z vás, kteří tento blog čtete, jste mými konzultacemi prošli – a s řadou z vás už máme velmi nadstandardní kolegiální vztahy. Věřím v synergii – spolupráce prostě skvěle funguje.

A letos vznikl první online kurz a workshop, kde mohou zájemci moje zkušenosti získat. Zájemců o osobní konzultace je tolik, že prostě nemohu všechny přijmout – termíny jsou obsazeny na půl roku dopředu….

Tak jsem se tedy dostal k burze, k opcím, k finanční svobodě a nezávislosti.
Myslím, že tuto možnost má každý z nás.
Je třeba se rozhodnout a vytrvat, pak se úspěch dostaví.

Svůj „šálek kávy“ si každý najde – pro mne je to burza

——-

Nedávno jsem si psal po skype s jedním kolegou ohledně alertů na vstupy do obchodů.
A kromě jiného jsem – nevědomky – shrnul můj vývoj burzovního obchodníka z hlediska znalostí, od Telete po Rutinéra 🙂

Zde je citace ze skype komunikace, kde popisuju můj vývoj:

„Popíšu Vám můj vývoj:
1. fáze Tele: Hledal jsem guru po diskuzních fórech
2. fáze Xerox: Hledal jsem alerty od gurus
3. fáze Looser: Ztrácel jsem na alertech, protože jsem nechápal moneymanatement a neuměl jsem pořádně řídit pozice
4. fáze Back-to-school: Pochopil jsem, že to musím JÁ dostat „mezi uši“ a začal jsem stavět plány s inspirací od lidí, kteří jeli live
5. fáze Kuře: První pokusy s vlastními obchody, první zisky s vlastními obchody
6. fáze Kotlář: Jedu multikontrakty(tzv. Kotlování), hledám si příležitosti, umím si sedět na packách, umím vnímat trh.
7. Rutinér: Jedu to, co umím. Mám kontakty na kolegy, rád se přiučím, ale nejraději jedu svoji rutinu. Umím si dojít pro peníze, ale už nejsem nucen z burzy pořád něco dojit – mám dost a umím si počkat….. Takže tak.“

Najdete se v tomto přehledu taky?
Nikdo učený totiž z nebe nespadl, každý nějak začínal.
Výsledek stojí za to 🙂

—-