Rizika nemovitostí XI díl: A je to tady, přátelé!

Asi čtou můj blog 🙂 Kluci němečtí, levicoví…
No a kluci pirátští taky.

Když jsem v minulém dílu popsal, proč se nemovitostem vyhýbám jako čert kříži, doplnil jsem „ze srandy“ úvahu o tom, jak vás může stát připravit o tzv. investiční byt.
Aniž by vám ho zabavil.

Netušil jsem, že už to jede na plné koule: Lid si žádá vyvlastnění

Vlastníci bytů jsou už ostrakizováni jako spekulanti a německý lid volá po vyvlastnění.

„To se mne netýká, já v jednom bytě bydlím a druhý pronajímám“
„To se týká jen velkých firem a jejich bytů“
„To se u nás nikdy neprosadí“

Vážně?
Přesně tohle si říkal švec v roce 1948, když rudý brach začal zabírat majetek těch větších. Možná měl švícko i radost, že velké konkurenty zlikvidují … znáte to o „sousedově koze“ 🙂
Pak došlo i na něj …

I v Praze je blaze

On ten rudý mozek funguje i v naší české kotlině. Nikdy by mne nenapadlo, že budu se slzou v oku vzpomínat v dobrém na purkmistra Béma. To, co si Pražáci navolili teď, Bémovy excesy dokonale přebíjí: Primátor Hřib chce zdanit tzv. nevyužívané byty.

Rudne nám to ve světě obecně, z podnikání a investic je už zase „spekulace“.
Přestává platit nedotknutelnost majetku – i jeho ne/využívání. Mělo by být vaší věcí, co s vaším majetkem uděláte, nikdo by vám přece neměl napálit pokutové zdanění, nebo rovnou vám majetek sebrat, ne?

Proto dávám přednost takovému majetku, který se snadno převádí mimo dosah hladové ruky rudého bracha.

Rudne nám to, přátelé …

Martin