pátek 28. září 2018

Rosteme a přemýšlíme: 1+1=3 / 4.0

Trošku k byznysovému světu :) Někteří tam jsme, jiní tam hledají cestu.

1+1=3


Jsme (až na pár výjimek) vcelku společenští tvorové. Hlavně v byznysu to je celkem zásadní věc. Máme za sebou třetí rok, kdy jsme dali dohromady projekt Finakademie. Postřeh za milion (doslova):       
                           Když budeš svůj byznys plácat sám, budeš prostě sám.

Když se dokážeš spojit se stejně smýšlejícími lidmi, půjde vše snáz. 1+1=3. Poslední dobou musíme přijímat nové spolupracovníky, protože prostě ve stávajícím týmu už nestíháme. Je prima, že se učíme obrovské efektivitě komunikace: 90% věcí řešíme "na dálku". 

Výsledkem je, že se máte o koho opřít, pracujete projektově, máte jasně rozdělené role. Doba ferdů mravenců je asi minulostí. V našem byznysu každopádně :)

sobota 8. září 2018

Pozval jsem si do života zázrak

Asi naštvu všechny se "selektivní pamětí". Socík jsem fakt neměl rád. Vyrůstal jsem v době, kdy se stály fronty: na knihy, na maso, na toaleťák. Cestovat do "kapitalistické ciziny" nešlo. Respektive brutálně komplikovaně.

Lopata nebo "čára"?


Vzhledem k původu a kádrovému posudku (mladší googlete, nebo se zeptejte pamětníků) jsem měl určenou cestu leda k lopatě. Na gympl jsem se prodral jen díky pochopení stejně protirežimně naladěných lidí.

Co potom? Lopata, nebo vzít dráhu přes hranice, přes čáru? Přišel 89 rok a rudý brach šel k šípku. Devadesátá, které dnes kdekdo proklíná, jsme prožil jako dobu renesance skutečné svobody. Mohl jsem v 17 letech začít podnikat (na tátův živnostenský list) a mohl jsem se učit praxí: nic tě neposune tak dopředu, jako rozjezd v praxi.